Loni jste oslavila velký úspěch v Miláně, bronzové ocenění A‘ Design Award & Competition za svou kolekcí šperků s názvem “Falešné iluze”. Co pro Vás její název znamená? Můžete nám svou vítěznou kolekci trochu popsat?
Výherní kolekce šperků NATURE – Fake Illusions je silná svou myšlenkou environmentálního konceptu. S každým dalším desetiletím čelí naše země čím dál většímu nebezpečí zničení, zatímco naše sociálně-kulturní prostředí se transformuje alarmujícím tempem. Což zpochybňuje budoucnost fyzického života na planetě a vynalézavost lidstva. Obklopená umělými produkty a realitou, tato kolekce šperků uvažuje o paradoxu nahrazování přírodních forem syntetickými materiály. Když vnímáme studenou krásu interiérů a předmětů každodenního používání, můžeme se cítit prázdní. Chybí nám teplo a hloubka reálných přírodních forem a materiálů. Koncept šperků z kolekce vyjadřuje tyto vnitřní pocity. Šperky jsou měkké a hladké, připomínají skutečné květinové okvětní lístky. Jemné formy vypadají přirozeně a upozorňují na krásu nositele. Ale materiál je umělý. Inspirované přírodou, šperky odkrývají světy varovných statistik o nahrazování skutečné podstaty falešnými iluzemi.

Šperky se odvolávají na ztrátu přirozené rovnováhy v dnešní konzumní kultuře. Společnost nás nabádá, abychom pomalu zapomněli na skutečnou vůni rostlin nebo chuť jídla, média ovlivňují naše vnímání a vydávají jej za realitu. Kromě své estetické funkce zůstávají moderní šperky důležitými nositeli osobní filozofie. Snaží se ukázat, že krása přírody je tam venku, odlišná od umělé krásy, na kterou jsme si zvykli. Že má přirozené kouzlo. Tato kolekce byla ještě před oceněním publikovaná ve významné milánské módní ročence Trendbook Forecasting, která určuje trendy pro novou sezónu. Bohužel nám současnost ukázala, že lovci talentů vybrali správně. Dnešní krize dává kolekci ještě hlubší význam.

Jedno z témat, které se objevuje ve vaší designérské práci, je motiv přírody a její křehkosti. Jak se při navrhování šperků vyrovnáváte s udržitelností výroby a dostupností vzácných materiálů?
Snažím sa pracovat s různými, hlavně přírodními materiály. Výjimečně používám plast, a to pouze v kontextu konceptu produktu. Každý materiál má samozřejmě své výjimečné fyzikální vlastnosti, které dávají různé možnosti využití. Při spolupráci s různými výrobci se snažím eliminovat přepravu a podporovat lokální firmy.

Co pro vás znamenalo, že jste jako první slovenská autorka mohla vstoupit do milánské síně slávy? Otevřela pro vás tato výstava nějaké nové možnosti?
Výhra mi otevřela mnohé nové možnosti, kontakty a spolupráci na zajímavých projektech. Je určitým potvrzením originality mé práce. Vnímám ji střízlivě a považuji ji za určitý závazek, za podkladovou bázi, pevný základ a ocenění mé dosavadní tvorby. Přestože nebyla podle mého názoru získaná náhodou a není výsledkem krátkodobé činnosti. Právě naopak. Loni byla tato kolekce vybrána jako trend nastávající sezóny 2019/2020. Již delší dobu prezentuji své šperky na významných akcích v oblasti uměleckého šperku v zahraničí. Právě tato kolekce oslovila svým vizuálem a environmentálním konceptem zahraniční média. Moje projekty vidělo velké množství lidí online, ale také na výstavě v Miláně, Novém Dillí, Šen-čenu a New Yorku. Jsem ráda, že i tímto způsobem mohu pracovat na reprezentaci Slovenska. Je to ocenění, které vnímá veřejnost velmi pozitivně. Za největší výhodu považuji pomyslný punc kvality, přes který je moje ocenění vnímáno.

Vaše kolekce jsou dost odlišné, používáte různé materiály i technologie. Co vás vedlo k vytvoření vlastní značky Natif, která je narozdíl od vašich uměleckých šperků velmi jednoduchá a minimalistická?
Každý produkt má svou specifickou cílovou skupinu. Proto jsem se rozhodla tyto aspekty své tvorby rozlišovat. Pokud jde o designérské produkty, tam postupuji klasickou cestou výroby produktu. Myšlenka, pocit, materiál, koncept, návrh, technický nákres, prototyp, zkoušky, výrobce, obal, fotografie, prezentace, marketing, prodejní sítě.

Když tvořím umělecký šperk, nechávám se unášet intuicí, cítěním, materiálem, emocemi, až do momentu pomyslné estetické dokonalosti. Tento proces je náročnější. Snažím se hledat nové cesty a experimentuji. Pracuji s mnoha materiály a hledám jejich výrazově zajímavé vztahy. Dává mi to větší možnosti projevit se přesně ve formě, v jaké cítím, i navzdory vnějším vlivům. Teprve potom najdu šperkům galerii, prezentaci na zahraniční akci nebo v médiu tomu určeném. Nejraději mám práci s emailem/smaltem. Mám ho zažitý už od nepaměti, zděděný po generacích, díky pozorování svých předků. Obklopoval mě od raného dětství. To, jak se barvy žhavého kovu a emailu mění před očima, je pro dítě nezapomenutelný zážitek vepsaný přímo do krve. Je to ušlechtilý a vzácný materiál používaný na těch nejvzácnějších klenotech. Vidím v něm velký potenciál i v užitkových předmětech. Je považován za „věčný“ materiál. Jeden z mála materiálů po tisíciletí neměnící kvalitu a barvu.

Nevylučuji ani možnost věnovat se práci s emailem v užitkovém předmětu. Design má samozřejmě spoustu odvětví. Já se vnímám jako produktová designérka a záleží na produktu, jaký typ přístupu a provedení vyžaduje. Proto jsem otevřená používání různých materiálů, postupů a technologií. Ráda experimentuji, hledám možnosti materiálu a jeho limity. Je fascinující, jak někdy domnělý předpoklad v realitě vyvrátí fyzika, anebo nám nepředpokládaný jev občas ukáže cestu. Tvorba šperků mi byla vždy velmi blízká. Vnímám ji jako miniaturu produktu. Současně jsem vnímala potřebu vytvořit šperky, které mně samé chyběly. Zúročit své cenné zkušenosti v oblasti celého procesu od návrhu po marketing produktu.

Znamená to tedy, že sama nosíte svoje vlastní kolekce? Případně máte nějaké oblíbené návrháře?
Vnímala jsem potřebu vytvořit šperky, které by dokázaly zaujmout, ale zároveň by v sobě měly poselství jemné elegance. Šperky, které by byly puncem luxusu, minimalismu a odrazem vybraného vkusu jejich nositelky. Nosím výhradně své šperky. Slouží mi tak nejen na prezentaci, ale i na vyhodnocení reakcí okolí. Také potřebuji často testovat pohodlnost šperku a limity jeho nositelnosti. Limitovaným počtem kusů, které vlastním, taky přicházím na to, co mi samotné v šperkovnici chybí. To mě také pohání k tomu, abych vytvořila něco, co momentálně potřebuji, podle toho na jaké příležitosti se potřebuji odlišit a zaujmout. Taky se hodně snažím ptát potenciálních zákaznic, co potřebují, co jim chybí, a tomu nové produkty přizpůsobit.

Říkáte o sobě, že ráda “tvoříte krásu”. Zároveň jste ale vystudovala produktový design. Máte v plánu věnovat se dál šperku, nebo byste někdy ráda zabrousila i do jiných oblastí, například doplňků do interiéru?
Nejvíc se považuji za produktovou designérku. Mám víc vyvinutý sochařský, prostorový smysl vnímání. Šperk vnímám jako malý produkt, miniaturu, která mi dává jiné možnosti a způsob vyjadřování. Od malička jsem chtěla být šperkařka. Vždy mě fascinovaly miniatury domečků pro panenky a podobně. Je vidět, že šperk a produktový design jdou v mém pojetí ruku v ruce. Interiérovému designu jsem se dlouhá léta profesionálně věnovala a příležitostně stále věnuji. Stejně tak grafický design používám denně kvůli prezentaci a vyjadřování. Proto průniky mezi designérskými odvětvími vnímám jako plynulé.

• 

• 

Kde čerpáte energii, inspiraci?
Ráda se obklopuji hezkými věcmi, vnímám je, i když podvědomě, všude kolem. Naopak mě bolí být v zajetí nevkusu. Energii čerpám z nadčasového pojetí estetiky. Z tvorby samotné.
Až když jsem měla období, kdy byla pro mě tvorba časově nerealizovatelná, uvědomila jsem si, jakou je pro mě podstatnou a nedílnou součástí života.

Kam si myslíte, že směřuje současný design a šperk?
Lidé ho chtějí…chtějí se obklopovat krásou. Dávám si pozor na emoce, aby z mé práce vyzařovala krása, hloubka, myšlenka, jiskra, „světlo“. Myslím, že i když bude design obohacený o nové výrobní postupy, technologické jevy, materiály…lidé se budou stále snažit vybrat si to, co je zkrášlí. Estetické vnímání je vždy poplatné své době, ale některé principy jsou neměnné.

• 

•